Boj o titul světového šampiona vrcholí. Nejblíže k němu má Tony Miles

Turnajový maraton, o jehož úspěšném zdolání sní snad každý pokerový hráč, míří do cílové rovinky. Věhlasný $10.000 No Limit Hold'em Main Event - World Championship, což je jeden z mnoha názvů, kterým je Main Event 49. ročníku World Series of Poker titulován, má za sebou trojici startovních flightů, dvojici příslušných dnů 2 a dalších sedm na sebe přímo navazujících částí turnaje. Ke zkompletování této obrovské porce turnajového pokeru bylo zapotřebí 13 kalendářních dní a pro trojici nejúspěšnějších hráčů do této chvíle už 78 hodin a 50 minut strávených za stoly.

Za stoly druhého největšího Main Eventu historie, kterého se zúčastnilo 7.874 hráčů z 88 zemí světa... Aniž bychom se chtěli přehnaně dojímat, za vítěze se může v tuto chvíli považovat každý z účastníků rozhodujícího dne - Tony Miles, John Cynn a Michael Dyer, trojice Američanů lačnících po titulu světového šampiona, nejcennější pokerové trofeji světa a hlavní finanční prémii ve výši $8.800.000.

Chip leader Tony Miles

Byl opravdu blízko, na druhý titul však Cada nedosáhl

O tom, že na pomyslný světový trůn usedne domácí hráč, bylo jasno již po zkompletování prvního kola finálové části, v jejímž průběhu se ze hry společně s Australanem Alexem Lynskeym poroučelo také ukrajinsko-francouzské duo ve složení Artem Metalidi a Antoine Labat. V noci na dnešek se před televizními kamerami stanice ESPN představila šestičlenná skupina amerických zástupců, mezi kterými nechyběl ani Joe Cada, bez jakýchkoli pochyb nejvýraznější tvář letošního finále. Při vší úctě k jeho dalším účastníkům.

Cadovi se totiž mohlo povést něco opravdu nevídaného. Několikanásobnými světovými šampiony se v bohaté historii WSOP stali dosud pouze čtyři hráči. Johnny Moss se ze zisku titulu radoval třikrát, a to v letech 1970, 1971 a 1974, Stu Ungar zaznamenal back to back triumfy na počátku osmdesátých let, načež ten třetí ukořistil při svém velkém návratu v roce 1997 a po dvou vítězstvích mají na svém kontě Doyle Brunson s Johnnym Chanem.

Joe Cada získal své první v roce 2009, kdy na své cestě za opanováním nejslavnějšího pokerového turnaje světa překonal 6.494 soupeřů. Z výše uvedeného výčtu pokerových legend měl s výhrou největší práci Stu Ungar krátce před koncem uplynulého tisíciletí, kdy mu v cestě stálo 311 hráčů, což je opravdu podstatný rozdíl. Pokud by se Cadovi povedlo Main Event ovládnout znovu i v letošním roce, jednalo by se vzhledem k nepravděpodobnosti takového úspěchu o jeden z nejpoutavějších příběhů pokerové historie.

Nyní už víme, že k jeho vzniku nedojde. Třicetiletý držitel tří zlatých náramků pro šampiona WSOP sice ve druhém finálovém dni předčil Arama Zobiana, sám si ovšem během noci zahrál pouze 30 rukou. V té úplně poslední otevřel z UTG při blindech 500.000/1.000.000 ante 150.000 sázkou 2,2 milionu, na což Tony Miles sedící na buttonu zareagoval 3betem ve výši 6,9 milionu.

Akce se vrátila zpět ke Cadovi, který se s kombinací T , T  rozhodl 4bet shovenout celkem 47,65 milionu. Miles o svém dalším kroku několik minut přemýšlel, nakonec se ale s přibližně 55milionovým stackem a A , K  pod rukou rozhodl dorovnat. O vítězi 85milionového coin flipu následně rozhodl board K , 8 , 9 , Q , 9 . Cada tedy za konečnou pátou příčku získal $2.150.000.

Pořadí na čele turnaje se pořádně zamíchalo

Posledním mužem, kterému se vidina té nejvyšší mety rozplynula ještě před završením devátého dne, se možná trochu překvapivě stal Nicolas Manion. Ten se do paměti diváků nesmazatelně zapsal jako původní chip leader finálového stolu, chcete-li aktér neúprosného cooleru, který ho na tuto pozici katapultoval, zatímco Číňana Yuequ Zhua připravil všechny žetony a Francouze Antoina Labata poslal z průběžné druhé příčky na pozici 13blindového shortstacka. A špatné to nebylo ani o den později, kdy před sebe Manion sice pustil Michaela Dyera, sám však stále disponoval 72blindovým stackem. Po Cadově vyřazení byl však on tím, kdo po většinu času tahal za nejkratší konec a svému životnímu výkonu dal nakonec podobu čtvrté příčky a zisku $2.825.000.

Zcela odlišný průběh devátého dne si jistě představoval také jeho původní chip leader Michael Dyer. Ten se ke stolu vracel jako majitel 156.500.000 v žetonech/157 velkých blindů, ovšem po uplynutí dalších sedmi hodin hry se jeho bilance smrskla již na pouhých 26.200.000. Svoje naděje tudíž nyní vkládá do posledních 16 velkých blindů.

Jeho pozici převzal Tony Miles, který se do závěrečného klání vrátí vyzbrojen 238.900.000 v žetonech/149 velkými blindy. A bez šance rozhodně není ani John Cynn, jemuž aktuálně patří rovných 80 velkých blindů. Podle všeho se navíc jedná o nejzkušenějšího hráče z celého tria. Zaujme také jeho „pohnutý" turnajový osud. V roce 2016 mu postup mezi nejlepší devítku Main Eventu odepřel Gordon Vayo, jehož rukou se poroučel na 11. příčce a o rok později mu finálová účast ve velkém turnaji unikla na WPT L.A. Poker Classic, kde z toho bylo desáté místo. To vše už je ale nyní dokonale zapomenuto...

I tentokrát budete průběh finále moci sledovat prostřednictvím online streamovací platformy PokerGO, případě na stanici ESPN. Každý z hráčů má nyní zajištěno $3.750.000, v sázce je ale mnohem více. Jak to celé dopadne budeme vědět již zítra v dopoledních hodinách.

Aktuální pořadí

Dosavadní výsledky