Bertrand "ElkY" Grospellier: Nesnáším re-entry turnaje

Tenhle blog píšu čerstvě po tom, co jsem se do Evropy vrátil z Kalifornie. V USA jsem trávil většinou tak 4 měsíce v roce, ale mimo WSOP už nemám moc šancí se do Ameriky podívat. Posledních 5 let v kuse jsem hrál pravidelně WPT v Los Angeles. Nejen, že si tam člověk užije fantastické počasí, ale hlavně je to jeden z posledních turnajů WPT s $10.000 buy-inem, ale s žádnými re-entries. Tenhle rok nám tedy počasí moc nepřálo, když prakticky celou dobu turnaje pršelo, ale i tak jsem si turnaj maximálně užil.

Turnaje s re-entry jsou přitom v dnešním pokerovém světě hodně diskutovaná záležitost a já patřím k těm hráčům, kteří je nesnáší. Podle mě až moc turnajových sérií přijalo tenhle druh turnaje za své a podle mě to pro hru není vůbec dobré, speciálně pro Main Eventy. Kromě profesionálních hráčů si stejně moc hráčů nemůže několikrát re-entry dovolit v tak drahých turnajích. Z drtivé většiny mají profesionální hráči nad amatéry výhodu ve skillu a re-entries ji ještě zvětšují. Je to strašně nefér vůči kvalifikantům, kteří se kvalifikovali na online nebo v živém satelitu a mohou si tak v turnaji dovolit pouze jediný život. Když se pak použijí ve velkých turnajích neomezené re-entry, může to rekreační hráče odradit i od registrace do satelitu, protože vědí, že už i tak mají oproti profesionálům, kteří si mohou dovolit několikrát využít re-entry, nevýhodu. Každý by měl přitom mít na začátku turnaje stejnou výchozí pozici a tudíž i stejnou šanci na výhru. Jsem vážně rád, že Main Eventy EPT jsou stále staré dobré freezeouty a vážně doufám, že tomu tak zůstane i do budoucna.

Dál si taky myslím, že re-entries z turnajového pokeru ubírají spoustu zábavy. Právě ta možnost, že můžete v každé z rozdaných her vypadnout, je to, co z pokeru dělá tu pravou zábavu. Ten tlak by měl na hráče být v každé fázi turnaje a ne jen po ukončení možnosti re-entry. Každý hráč by měl být vždy a za každých okolností jednu chybu od vypadnutí z turnaje. Když má člověk možnost sáhnout do kapsy a zaplatit si re-entry, ztrácí se ze hry adrenalinová složka hry, když má hráč udělat nějaký těžký call. Když to vezmu kolem a kolem, z turnaje to pak dělá víceméně cash game. Hraju proto mnohem raději freezeouty, kde si můžu užít tyhle vzrušující momenty.

Jak už jsem řekl, jsem zpátky v Evropě, kde teď zrovna natáčím jeden z dalších dílů French TV se jménem Le Maison du Bluff. Jedná se o reality show, kde skupinka nadějných hráčů žije dohromady ve vile a soutěží mezi sebou v Sit 'n Go turnajích. Mezitím dostávají pravidelné coachingy od profesionálních hráčů a jednou týdně pak všichni ve vile volí 6 hráčů, kteří se zúčastní eliminačního turnaje. Z těchto šesti hráčů pak poslední 2 bustnou a musí vilu opustit, zatímco další 4 mají právo ve vile zůstat. Tenhle rok vyhraje vítěz Le Maison du Bluff roční smlouvu s týmem PokerStars PRO, ve které získá ceny v hodnotě €100.000, takže je fakt o co hrát!

Účasti v podobných show fakt miluju, protože všichni ti hráči, kteří se jich účastní, si poker fakt užívají a díky tomu, že se točí tahle show fakt dlouho, vidím na nich, jak se postupně zlepšují. Moje role v show je dávat účasdtníkům lekce různých pokerových konceptů, které mohou využít, a zároveň dělám živého komentátora v Sit n' Go turnajích. Díky tomu, že je sleduju prakticky celý den, můžu jim pomoci s identifikací vlastních chyb a opravovat jejich hru. Už teď se nemůžu dočkat toho, jak dopadne letošní série... a samozřejmě také toho, kdo bude můj nový kolega v PRO týmu!