2 Months. 2 Million. - 1. pokerová reality show

Čtyřmi hráči, kteří spolu strávili léto pod jednou střechou, jsou Brian „Flawless_Victory“ Roberts, Dani „Ansky“ Stern, Emil „whitelime“ Patel a zakladatel webu DeucesCracked Jay „Krantz“ Rosenkrantz. Jejich cílem je za léto získat 2 miliony dolarů, přičemž nemají stanoven žádný bankroll management - způsob, jakým se svého úkolu pokusí dosáhnout, je tak jen na nich.

Celý pořad není jen o pokeru, ale také o životu ve vile a mimo ni. Medailonky všech hráčů najdete na oficiálním webu pořadu, kde se můžete kromě představení hlavních aktérů vydat také na prohlídku vily, zhlédnout návštěvu Playmates nebo se seznámit s osobním kuchařem Robertem. Odkazy na jednotlivé díly pořadu najdete na konci článku.

Nejlepší představu o celém projektu si uděláte, když se sami podíváte na všechny doposud vydané díly, nejprve si ale přečtěte pár odstavců, které na svém blogu o natáčení show zveřejnil Emil „whitelime“ Patel:

Myslím si, že pořad je zábavnou a přesnou sondou do životního stylu, o kterém mimo pokerovou komunitu ví jen málo lidí. Fantastická zábava byla sledovat show s přáteli a já s Jayem jsme každý týden pořádali promítací party. Pro ty, kdo tento pořad sledujete – slibuji vám, že to bude pořád lepší a lepší. Zdá se mi, že kdykoliv se jedná o show s Jayem, Danim nebo Brianem, vzpomene si některý z nás na některý ze srandovních natočených momentů, který doposud nebyl odvysílán. Léto uplynulo strašně rychle a na kamery kolem nás jsme si zvykli, takže je těžké si vůbec zapamatovat, co všechno zachytily.

Řekl bych, že jedna z věcí, která se povedla na jedničku, je vyvážení samotné hry pokeru a životního stylu kolem něj. Spousta lidí mi říkala, že by chtěli vidět víc pokeru, další zase, že méně. Jsou diváci, kteří chtějí vidět co nejvíc ze hry, a na druhé straně ti, kterým stačí zábava pramenící z toho, že jsme my čtyři byli pohromadě. V pořadu se objevuje obojí.

Co se samotné zkušenosti natáčení televizní reality show týče, řekl bych, že to byla zábava, ale přesnější budou přívlastky jako „neskutečná“, „vzrušující“, „jedinečná“, „naučná“ a dokonce „vyčerpávající“. Měli jsme určené časy, ve které jsme každý den museli být vzhůru a každý, kdo zná mě nebo Daniho, si určitě představí, jak těžké to pro nás bylo. Naše koordinátorka Jill měla na starost, abychom byly ve stanovený čas opravdu vzhůru. Chudák holka. Upřímně, myslím, že já i Dani jsme v průběhu léta byli docela přesní. Každý z nás ale, kromě Jaye, zažil ráno, kdy byl příliš zničený na to, aby vstal. To moje bohužel nastalo právě ve chvíli, kdy jsem byl nutně potřebný. Byl jsem den předtím vzhůru dlouho do noci a ráno jsem nebyl dostatečně při smyslech na to, abych pochopil co se děje, když mi Jill volala, aby mě vzbudila. V polospánku jsem jí odpověděl, že zavolám zpátky za 15 minut a telefon jsem položil. „Chytře“ se mi podařilo zamknout oboje dveře vedoucí do mé ložnice. Telefonáty pokračovaly a po chvíli jsem uslyšel, jak někdo klepe na dveře. V té chvíli jsem už byl dostatečně při vědomí na to, abych se podivil, jak je to možné, když byly zamčeny venkovní dveře na patře. O pár minut později byly dveře vyraženy, světla rozsvícená a já jsem byl donucen vstát. Až později ten den jsem si uvědomil, když jsem se vracel po schodech nahoru, že vyrazili oba zámky, aby se dostali do mého pokoje a vzbudili mě! Plán B bylo zřejmě přistavení žebříku k mému balkonu.

Před pár dny mě na ulici poznali! Šel jsem ze svého bytu do blízké skvělé španělské restaurace a na cestě zpátky domů jsem zaslechl něco jako „Hej“ od páru stojícího opodál. Myslel jsem si, že nemluví na mě, takže jsem pokračoval v cestě, vešel do domu a čekal u výtahu, když v tom oba vtrhli dovnitř a volali „Emile!“. Byli tak vzrušeni, že je musel vrátný trochu zkrotit. Ptali se na obvyklé otázky – např. jestli jsme to dokázali (nemůžu prozradit!). I když mě a Jaye oslovili cizí lidé už dříve v NYC, tohle bylo poprvé, kdy někoho z nás čtyř poznali díky TV show (promiň Dani, to tvoje se nepočítá, protože jsi začal konverzaci sám). Paráda.

Zdroj: limablanca.com