Vanessa Selbst: Rebelka bez příčiny II.

• Vanessa Selbst: Rebelka bez příčiny

"Cítila jsem se tak nějak zdeptaně. Nebyla to žádná klinicky diagnostikovaná deprese nebo něco takového, to ne. Jen jsem se zpětně ohlédla za svým životním stylem a pochopila, že to, co dělám, není úplně nejzdravější," říká. Vyhledala proto odbornou pomoc a v roce 2007 využívala služeb terapeuta. Své rozhodnutí nyní vnímá jako rozhodující mezník své kariéry a rozhodně jeho návštěvu doporučuje i ostatním hráčům.

"Vnímám to jako opravdu dobrou zkušenost. Zejména ji doporučuji pokerovým hráčům, protože mně osobně to pomohlo najít rovnováhu, pochopit, proč se v určitých situacích chovám zrovna takhle a z čeho pramení všechny moje pocity," vysvětluje. Než začala docházet na terapie, poker brala jako únik od svých tehdejších problémů.

"Kdykoliv jsem se cítila špatně, utíkala jsem od problémů k pokeru. Řekla jsem si ok, teď si pustím pár stolů a nebudu na to myslet. Bylo jednodušší si pustit poker, než začít cokoliv řešit a dělat něco prospěšného pro sebe samu," přiznává. Díky následné terapii si uvědomila, že z rozhodnutí, která dělala, sice z krátkodobého hlediska benefitovala, ale z dlouhodobého si jimi spíše škodila.

Zároveň si je však vědoma, že právě tahle oběť ji vynesla tam, kde v současné době je.

"Zpětně si člověk uvědomí pár věcí. Myslím si, že pro to, aby člověk v pokeru opravdu uspěl a exceloval, je nutné do jisté míry zanedbávat ostatní aspekty svého života, ať už se jedná o cokoliv. Pro vaši pokerovou kariéru je to dobře," tvrdí Selbst. "Řekla bych, že něco z toho bylo nutné zlo, ale z části šlo také o to, že jsem byla mladá, nevyspělá a neznala jsem se tak dobře, abych rozuměla, co přesně spojení zdravý životní styl znamená."

Svoji vyspělost poprvé prokázala po odehrání WSOP 2008, kde předvedla skvělé výkony. V $1,5k Pot Limit Omaha eventu získala svůj první zlatý náramek a následně skončila třetí v heads-upovém šampionátu s buy-inem $10.000. Rozjeté Selbst patřila všechna pozornost médií a mohla tak klidně pokračovat v objíždění velkých akcí nebo časově náročném online grindu. Místo toho se však stáhla do ústraní.

"Došlo mi, že pokerová kariéra a nezdravý životní styl jdou v mém případě ruku v ruce. Přestože jsem v létě udělala ty dva velké výsledky na WSOP a má pokerová kariéra byla na dobré cestě, rozhodla jsem se, že v něčem takovém už pokračovat nebudu a vrátila se zpět na Yale."

A právě jeden z jejích zážitků na univerzitě měl později velký vliv na formování současných aktivit mimo svět pokeru. V době, kdy na Yale studovala právnickou fakultu, byla spoluprezidentkou OutLaws, organizace pro homosexuální, bisexuální a transgenderové studenty univerzity. Jedné noci roku 2009 spolek pořádal oslavu v bytu jednoho z jeho členů. Krátce po půlnoci na kampus vtrhla policie a party ukončila.

"Ten den probíhala spousta party i na dalších bytech, ale ty pravděpodobně nikoho nezajímaly. Takže jsem se jako prezidentka organizace chtěla pouze přesvědčit, že nejsme rozpuštěni jenom kvůli nějakému telefonátu, který by byl záměrně namířený proti gayům a lesbičkám. Nemyslela jsem si, že je zrovna tohle je ten případ, jen jsem chtěl mít naprostou jistotu. Zdvořile jsme se policistky zeptala, jaká stížnost se k nim dostala, ale její reakce byla hodně hrubá."

Selbst přivolanou policistku pustila dovnitř a umožnila jí vyvést účastníky akce ven. Stejný dotaz poté směřovala i na dalšího přítomného strážníka a když už byl byt v podstatě celý vyklizen, vrátila se zpět k oné ženě a znovu se dožadovala vysvětlení, proč byla party rozpuštěna. Protože ji ale obdržená odpověď neuspokojila, požádala o nadiktování jména a čísla odznaku. O pár minut později již seděla spoutaná na zadním sedadle policejního vozu.

"Strážnice měla asi špatný den a rozhodla se pro nepatřičné užití svých pravomocí. Obvinili mě z věcí, které se vůbec nestaly. Jen ta zkušenost, že je člověk za mřížemi, ve vás vyvolá pocit kompletní, ale úplně kompletní, bezmoci. Byl to jeden z nejhorších pocitů ostudy, jaký jsem kdy zažila. Opravdu strašné. Ve vězení jsem strávila sice jen pár hodin, nebylo to ve skutečnosti nic tak hrozného, ale spíše jsem si začala klást otázky, jakou pozici ve společnosti mám a jaký má vlastně dopad, když děláte něco správného nebo naopak špatného."

Pro Selbst to celé byla hodně emotivní zkušenost. Převládajícím pocitem byl hněv, který se ale mísil s dojmem bezmoci a ztráty kontroly. Frustrace z té noci a následného rána nebyla zdaleka jen o její osobě, ale spíše o ostatních lidech, kteří nejsou schopni se bránit pomoci zákona, případně neví, jak na to.

"Uvědomila jsem si, že pocity z toho incidentu někteří lidé prožívají třeba každou hodinu a hodně mě to vzalo. Byla jsem naštvaná," říká. "Zatřáslo to se mnou. Profesní pochybení zástupců policie a zneužití pravomocí se pro mě najednou stalo osobnějším problémem."

A tak začala jednat. Zatímco úspěšně směřovala k dokončení studia, jako dobrovolnice pracovala na pozici asistentky právníka, který se specializoval na případy policejního pochybení.

"Většina lidí má klapky na očích a nevidí, jak špatně se často s určitými skupinami zachází. Mám tím na mysli různé chudé komunity nebo obyvatele s odlišnou barvou pleti. Žijí v bublině a takové věci se k nim jednoduše nedostávají. Mohou za to především konzervativní starostové velkých měst, které se snaží veškeré přešlapy zamést pod koberec tak, aby se k nikomu nedostaly."

Aby bylo jasno, Selbst nepatří k odpůrcům policie.  Její hodnotu ve společnosti chápe. Vyrůstala v New Yorku a navštěvovala rekonstrukcionistickou synagogu, což její duševní vývoj rovněž určitým způsobem poznamenalo. Nedávno se připojila k newyorskému Úřadu pro městskou spravedlnost v New Yorku. Ten funguje jako zastřešující organizace pro projekty, které se týkají nejzranitelnějších skupin obyvatel města. Spolupracují mimo jiné se sexuálními pracovnicemi, pouličními prodavači a lidmi bez domova. Selbst zároveň doufá, že jim bude schopna pomoci s pořádáním veřejných sbírek.

V současné době pracuje na spuštění webových stránek, které budou využívat výhod moderních technologií tak, aby shraňovaly informace o policejních přestupcích. Ty budou poté zveřejňovány ve formě virálních videí.

"Jakmile natočíte video, hned se ukáže také přesné datum, čas i místo vzniku, a to za použití souřadnic GPS. Videa na Youtube vám tak důležitá data neukážou," poodhaluje. "Chci vytvořit místo, kam lidé budou moci svá videa uploadovat společně se všemi užitečnými daty. Pomůže nám to v naší další práci."

Myšlenka je taková, že kdokoliv, kdo se stane obětí sporného chování policisty a jeho počínání natočí na svůj smartphone, následně video zveřejní právě na těchto stránkách. Potenciální oběti poté budou moci prohledat databázi incidentů a použít je ve svůj prospěch v následných právních sporech.

"Spousta lidí na světě je přesvědčena, že pokud neuděláte nic špatného, nic špatného se nestane ani vám. Takhle to většinou chodí, zejména v případě vyšší střední třídy bílého obyvatelstva," vysvětluje." "Když se budete starat sami o sebe, budete v pohodě. Pro mnoho lidí ale tohle neplatí. Existuje početná skupina obyvatel, se kterými policisté na denním pořádku zacházejí hrubě."

Většina lidí takovým případům nevěnuje velkou pozornost. Mezi ty nejznámější patří aféra okolo Rodneyho Kinga a rok starý filmový snímek  Fruitvale Station, který si vysloužil i několik oscarových nominací. Dostat podobné kauzy do povědomí lidí je podle Selbst nesmírně důležité.

"Když před někým mluvím o důležitosti videomateriálů, dávám za příklad právě tyto dvě kauzy. Jsou totiž hojně mediálně propírané. Než se ale případ Oscara Granta zpopularizoval ve filmu Fruitvale Station, lidé o něm příliš mnoho nevěděli. Přitom se to děje pořád. Jasně, většinou to nekončí něčí smrtí, ale zmlácením pravidelně."

Svému projektu se hodlala Selbst začít znovu intenzivně věnovat po skončení letošní World Series of Poker a stránka by měla být spuštěna někdy v létě příštího roku. Může se zdát, že se nyní soustředí zejména na pokerovou kariéru a sociální spravedlnost, ale poslední rok pro ni byl důležitý i z osobního hlediska. Loni v srpnu se provdala za svoji přítelkyni Mirandu Foster a v dohledné době plánují rodinu.

"Chystám se odehrát všechny turnaje seriálu European Poker Tour a doufám, že se do USA znovu vráti v nějaké podobě North American Poker Tour, abych mohla cestovat také po domácí půdě. Ale ani když se tohle nestane, dokážu si dobře představit, že si do pár let pořídíme děti."

Kdy přesně?

"Až policajti přestanou mlátit lidi," vtipkuje.

Pokerová kariéra a neustále cestování po celém světě pořízení rodiny zrovna neulehčují, nicméně Selbst ví, že je to pro ni a Mirandu další logický krok. A kdo ví, zda pokračující snahy o regulaci online pokeru v USA - a možný návrat PokerStars na tamní půdu - celý proces značně neurychlí.