Vanessa Selbst: Rebelka bez příčiny

Pokud by vám někdo dal za úkol sepsat vše, co víte o Vanesse Selbst, pravděpodobně byste rychle vymysleli pár všeobecně známých faktů, které se o ní již dlouho omílají. Chodila na Yale. Je lesbička. Je ženou s největšími celkovými výhrami v živých turnajích.

Možná byste vymysleli ještě pár dalších věcí (je členkou Team PokerStars Pro atd.), ale ve skutečnosti je Selbst ještě mnohem zajímavější osobností, než se na první pohled zdá. Ve svých 30 letech je sice jednou z nejvýraznějších osobností pokerového světa, ale ona sama doufá, že tím její vliv zdaleka nekončí.

Říci, že navštěvovala Yale jsou příliš slabá slova. Má titul z právnické fakulty. Na Yalu promovala dokonce dvakrát, takže více než solidně rozumí právnímu systému ve Spojených státech amerických a je v pozici, kdy má před sebou zářnou budoucnost nejenom za pokerovými stoly.

Když Selbst vyrůstala v Brooklynu, byl její vášní baseball. Nemluvíme o dívčím baseballu, ani o softballu. Mužský baseball. Sama sebe popisuje jako divošku, která tento sport milovala a obětovala mu vše, aby si splnila sen stát se nadhazovačkou. Tvrdá dřina se vyplatila a po svém příchodu na střední školu byla přijata do týmu nováčků. V následujícím ročníku už chtěla být součástí školního týmu.

"Nepamatuji si, že bych někdy ve svém životě dřela více, než tehdy. V průběhu prváku jsem nadhazovala opravdu každý den," vzpomíná Selbst. "Ať už jsem k tomu měla spoluhráče nebo jen házela proti zdi, bylo mi to jedno."

Rychle přiznala, že sice v nováčkovském týmu sice nepatřila mezi superhvězdy, ale jakmile přišly ke slovu testy do školního týmu, nikdy pořádně nedostala šanci ukázat, co v ní je. Nebyla typem člověka, který by dokázal čekat věčně a tak svého trenéra zasypávala dotazy, kdy už se konečně dostane řada i na ni.

"Pamatuji si, že jsem se ho několikrát zeptala, zda mi vůbec někdy dají nějakou šanci a vždy jsem slyšela něco jako: 'Jo, možná na dalším tréninku'," říká. "Jednoho dne dokonce svolali speciální noční trénink pro nadhazovače a chytače. Byla jsem jediný nadhazovač, který tam přišel. Spolu se mnou tam byli ještě dva chytači. Celou tu zkoušku ale zrušili, ani mě nenechali jít na hřiště."

Selbst okamžitě pochopila, o co jde. Nešlo o její talent nebo pracovní morálku, jednoduše nebyla jedním z "těch kluků" - v tom nejdoslovnějším slova smyslu. Následně proto z týmu odešla a dokonce ještě rok předstírala zájem o softball.

"Bylo to frustrující. Zejména to, že jsem přišla o baseball. Když jsem byla mladší, tak jsem tu hru milovala, byla to fakt zábava. Když jsem byla v týmu prváků, tak mě to bavilo pořád stejně, ale dostávala jsem kvůli tomu dost čočku. Odjakživa si mě dobírali, že jsem mužatka. I v dobách, kdy jsem ještě ve své orientaci neměla úplně jasno. Bylo to pro mě hodně obtížné, protože mě jednoduše v chlapeckém týmu nikdo nerespektoval. Ale co jsem měla dělat, prostě jsem měla ten sport ráda."

V jednu chvíli si dokonce pohrávala s myšlenkou, že celou věc požene až k soudu. To bylo dlouho předtím, než sama začala studovat práva. Vše, co chtěla, bylo dostat férovou šanci.

"Přemýšlela jsem o žalobě nebo něčem takovém, ale trenér týmu nakonec rezignoval. Věděl, že to pro něj nevypadá moc dobře. Pak už to nemělo smysl," vysvětluje Selbst, která v posledním ročníku dokonce o celém příkoří veřejně promluvila před ostatnímu studenty.

Po střední škole zamířila na Massachusettský technologický institut, kde rok studovala matematiku, aby poté přestoupila na Yale. Tam si jako svůj obor vybrala politologii. Přibližně v té době zároveň objevila poker. Pravidelně jezdila do Foxwoods, kde hrála s falešným průkazem totožnosti cash games a když zrovna neseděla v kasinu, grindila online na koleji.

Přestože na papíře studovala politologii, v praxi jí čas zabírala spíše pokerová teorie. Trávila dlouhé hodiny na fórech, kam vkládala handy, pokládala otázky a diskutovala o všem možném, co mělo s hrou společné. Cítila, že čím více se angažuje v diskuzích o složitých strategiích, tím více se v pokeru zlepšuje.

"Každý tenkrát otevřeně hovořil o high stakes strategiích, což pro mě byl nejlepší způsob, jak se ve hře zdokonalovat," je přesvědčena. "Díky tomu, že jsem se seznámila s určitými lidmi a diskutovala pokerovou teorii na tom nejvyšším levelu v době, kdy se tvořila nová pokerová éra, jsem se dostala tam, kde teď jsem." První titul získala v roce 2005 a vysloužila si prestižní Fulbrightův stipendijní program, jenž jí umožnil studovat v zahraničí. Vydala se do Španělska studovat právní podstatu sňatků osob stejného pohlaví. Zároveň se intenzivně věnovala pokeru.

"Zhruba v té době jsem do toho začala opravdu dostávat a bylo to vidět i na mém bankrollu. Už jsem to hrála pár let předtím, ale než začalo tohle léto, můj bankroll se dlouho pohyboval někde okolo $15-$20 tisíc. Tehdy jsem se do toho opravdu opřela, dostala se až na $10/$20 NL Hold'em a hrála často live. To se promítlo nejenom na výši bankrollu, ale zároveň jsem se hodně zlepšila. Šlapalo to perfektně."

Období, kdy to Selbst "šlapalo perfektně", ale bylo zároveň jednou z nejtemnějších etap jejího života. Během svého pobytu ve Španělsku si nedokázala udržet rozumný režim, ponocovala a většinu dne strávila spánkem. A do toho musela čelit velké osobní tragédii - jako blesk z čistého nebe přišla smrt její matky Ronnie. Selbst se na čas vrátila domů.

"Pak jsem ale odcestovala zpět do Španělska. A zase jsem nežila příliš zdravě. Neměla jsem tam příliš mnoho dobrých přátel. Znala jsem jen pár lidí z našeho programu a několik místních, ale s nikým z nich jsem si nebyla nějak zvláště blízká. Bylo pro mě jednodušší se ponořit do pokeru a co nejvíce hrát."

Do Států se opět vrátila na konci jara 2006, našla si práci a snažila se žít co možná nejnormálnější život. Nakonec ale spadla do stejné rutiny, jakou měla ve Španělsku. Spala přes den, příliš nevycházela z domu a hrála online CG. Zatímco se v pokeru zlepšovala, ostatní aspekty jejího života nebyly podle jejích představ a tak se uchýlila ke kroku, jenž jistě nebyl z nejjednodušších.

Pokračování příště...