Vojtěch Růžička: Chtěl jsem uspět tak zoufale, až se to podařilo

Ten velký den se blíží. 30. října bude po několikaměsíční pauze opětovně rozehrán $10.000 Main Event WSOP a letos je pro nás atmosféra November Nine s dostatečným předstihem elektrizující. Mezi devítkou finalistů máme svého zástupce ve Vojtěchu Růžičkovi, modlitby žádající od kartiboha co nejlepší průběh nabírají každým dnem na intenzitě.

Samotný Vojtěch od červencového sestavení finalistů devítky absolvoval náročné mediální kolečko, jednu z povinností každého člena prestižního klubu November Niners. Ať už odpovídal na dotazy redaktorů Radiožurnálu či seděl v ostrých reflektorech studia DVTV, jako reprezentant námi milované hry obstál na výbornou. Kromě různých tiskových konferencí pro masmédia došlo i na rozhovory s čistě pokerovými weby - ten náš nebyl výjimkou.

Čtěte také:

• Vojtěch Růžička: Poker mi toho hodně dal, jsem připraven mu něco taky vrátit
• Záznam dnešního rozhovoru Vojtěcha Růžičky v Českém rozhlasu Radiožurnál
• Kompletní přepis tiskové konference Vojtěcha Růžičky v King's Casinu

Vojtěch se ale činil nejenom ve svém rodném jazyce. Jeho mediální kolečko se totiž před pár dny protnulo s podcastem Bernarda Lee - v něm postupně vystupují všichni členové letošní Listopadové devítky. Konečně se dostalo i na zástupce České republiky.

Nejprve si představme samotného Lee - on sám by o lasvegaském Main Eventu mohl vyprávět dlouho. Pokud by se jeho vyprávění v porovnání se skutečnými zážitky přeneslo v poměru jedna ku jedné, Lee by nám vykecal díru do hlavy: v roce 2005 se mezi 5.619 účastníky prokousal až na 13. místo a odměna $400.000 tvoří značnou část z $2.196.927.

Web PokerUpdate nedávno Leeův podcast zařadil mezi "Top 5 vysílání, která musíte poslouchat"; my na jejich radu rádi dáme, Leeova kariéra jako žurnalisty je stejně přitažlivá, jako ta hráčská. Snad jen na výslovnosti Vojtěchova jména by Bernard mohl trochu zapracovat - stejně jako ostatní američtí komentátoři.

Všechno zlé je k něčemu dobré: Vojtěch na začátku přemítá, že si možná musel projít peklem downswingu, aby mohl v tom nejdůležitějším turnaji dokráčet tak daleko. "Odehrál jsem asi tak 50 turnajů, včetně těch mimo Rio, a dokázal sebrat peníze asi jen ve třech, všechno navíc byly jen min-cashe," popisuje Vojtěch hororový průběh léta. "Prohrál jsem tunu peněz," pokračuje. "V jeden den jsem dokonce vypadnul ze čtyř turnajů: bustnul jsem dva náramkové a přesunul se do Venetian, bustnul v první handě a pak bustnul znovu."

Pochyboval snad Vojtěch po takové sérii o své hře? Chtěl odehrát Main Event, "aby to měl už konečně za sebou" a z Las Vegas rychle zmizet? "Měl jsem smíšené pocity. Ztratil jsem tolik peněz, že jsem měl postaráno o motivaci k deep runu. Možná jsem tam chtěl uspět až tak zoufale, až se to nakonec podařilo. Dařilo se mi tam extrémně dobře, asi jsem si všechny letní dobré runy schoval pro tento jeden turnaj." Ano, pro ten nejlepší...

Vojtěchův profil na databázi hendonmob.com začíná rokem 2010, kdy Vojtěch s pokerem vlastně začal? "Asi tak roku 2008, když jsem studoval na vysoké. První dva tři roky jsem hrál jen pro zábavu, ale pak se mi podařilo na onlinu rychle vygrindit na vyšší levely. Tak po dvou letech profesionální hry jsem si zahrál své první EPT, samozřejmě jako stakovaný. Od té doby jsem začal hrát EPTčka regulérně. EPT jsou super."

EPT, která se brzy stanou globální záležitostí, zatím Lee svou návštěvou nepoctil. Je hráčské pole v nich skutečně tak agresivní, jak se říká? "Rozhodně. I přes smíšené pole jsou EPTčka hodně těžká. Obecně vzato jsou Main Eventy EPT obtížnější, než Main Eventy WSOP či WPT. Tak tomu vždycky bylo." V souvislosti s EPT nelze nezmínit dosavadní největší Vojtěchův úspěch z evropské tour: triumf v €10.300 High Rolleru ve franouzském Deauville. Psal se únor roku 2013, jak Vojtěch po letech na tento turnaj vzpomíná? "Byl to skvělý pocit. Bylo to velmi podobné současné trefě, protože na tehdejším EPT jsem v Deauville necashoutoval v jediném turnaji. Můj kamarád mi řekl: 'Tohle je tvůj turnaj, měl bys v něm hrát,' tak jsem prodal nějaká procent, hrál - a vyhrál."

V High Rolleru i Main Eventu se Vojtěchovi zadařilo i během poslední zastávky EPT v Barceloně. Dostává se tedy Růžičkova hra před začátkem finále Main Eventu WSOP na tu správnou úroveň? "Když jste November Ninerem, vaše úroveň sebevědomí je na vyšší úrovni. To určitě pomáhá. V duchu jsem tedy ty turnaj bral jako freerolly, stále před sebou mám přeci ten velký FT v listopadu. Za normálních okolností bych si na posledních třech čtyřech stolech takových turnajů pomyslel: 'Wow, teď nesmím vypadnout, takový deep run! Musím hrát svou nejlepší hru!' Vidina listopadové dohrávky mi rozhodně pomohla."

Zpět tedy k WSOP. V prvních dnech šlo vše jako po másle, že? "Ano, především v první dni. Třikrát jsem měl set ve 4-bet spotu, to je bláznivé. Nejde nemít velký stack, pokud se vám něco takového stane. Tak jsem si sbalil 3x average." Ano, ve dni 1b Vojtěch skončil na 12. místě. Klíčová handa, která Vojtěchovu deep runu dala zelenou, se ale odehrála ve dni 4. "Měl jsem 11 nebo 12 big blindů, hrál se poslední level dne a já z cut-offu shovenul A5o a Jeff Hakim dorovnal s párem dam či jacků, teď si nejsem jistý. Na riveru jsem zkompletoval flush. Asi tak tři handy potom jsem se znovu zdvojnásobil."

Další klíčová handa pochází ze dne 6. Na cestě za celkovým chipleadem se Vojtěch v infarktovém souboji utkal s Davidem L'Honorem.

Aneb Vojtěchův top set 9 , 9  obsál proti oponentově A , 6  na flopu 9 , 7 , 5 . Turn 3  k flush draw a gutshotu přidal další outy, riverová 6  ani jednu z draws nezkopletovala. "Ten okamžik showdownu byl hrozný. Kdyby měl overpair, dva páry, nižší set, cokoli podobného, skoro nemůžu prohrát. Potřebujete ale vyhrát takovou handu, abyste se stali November Ninerem." Lee přiznává, že když v záznamu viděl šestku na riveru, na chvíli byl zmaten. Byl i Vojtěch? "Ano. I v záznamu můžete vidět, že jsem neslavil okamžitě," odpovídá Vojtěch pobaveně. 

Ne konci šestého dne bylo hráčské pole zúženu na poslední sedmadvacítku, Vojtěch jej vedl z pozice chipleadera. Spal snad jako nemluvně? "To rozhodně ne. Už po pátém dni jsem toho moc nenaspal, po tom šestém jsem usnul možná tak na půl hodiny. I kdybych hrál desítky let, nebylo by to jinak." V minulosti již mnohokrát chipleadeři šestého dne v závěru letní časti vybuchli a ani se nedostali do November Nine. "Tomu rozumím. Vlastně jsem sám nebyl moc daleko od vyřazení," vzpomíná Vojta na dramatický průběh sedmého dne - toho, který podle Kennyho Hallaerta 'oddělí chlapce od mužů'.

Vojtěch začal poslední letní den katastrofálně, prohrával handu za handou a jeho stack se menšil. Pak se naštěstí dokázal zdoublit (AA > AKo) a naskočit zpět na vítěznou vlnu. Už ne sice s největším, ale stále hratelným stackem. "Byl jsem pod průměrem. Trochu jsem se bál, jak se to bude vyvíjet, taky to mohlo trvat hodiny. Naštěstí pokaždé, když short-stack vyslal all-in, vypadnul." Kolečko ke kolečku sedá, re-draw v 18 hráčích Vojtěcha už opět zastihnul v popředí průběžného pořadí: na 3. místě. Vojtěchův stack se v tu chvíli příliš nelišil od toho původního; tušil Růžička, jak se mu v pořadí turnaje daří? "Měl jsem docela dobrou představu. Měl jsem tam spoustu přátel a sám kontroloval všechno online. Důležité ale je, že hned po přesazení na dva stoly jsem prohrál dva velké poty do Kennyho Hallaerta a propadnul se na dvacet milionů. V tu chvíli jsem si uvědomil, že má situace není až tak dobrá. Nemůžu hrát tolik hand jako chipleader a budu muset čekat. Očekával jsem hru v řádu hodin, hodně levelů. Všechno ale pokračovalo až absurdně rychle."

A tak Vojtu už nepotkaly žádné výraznější karamboly. Zleva i zprava, jeden za druhým odpadávali eliminovaní hráči. Lee vzpomíná, že jen samotná bublina November Nine trvala v roce 2010 čtyři hodiny. Když si však poslední desítka hráčů sesedla k finálovému stolu letos, Joshua Weiss měl za čarou 7 big blindů, Fernando Pons 18 a Jerry Wong 22. "Podíval jsem se na jeho (Weissův) stack a přestal být nervózní. Už jsem cítil, že se tam dostaneme a že neexistuje šance, jak by to mohl rozchodit. On navíc foldoval a dostal se až do situace, kdy měl tři nebo čtyři bigy. Takže ani double-up by nikoho neznervóznil."

Dodejme, že Weiss nakonec vyslal svůj all-in za 850.000 (1,7 BB!) z brzké pozice, a po sérii záhozů dorovnala dvojice blindů: Michael Ruane na malém a Gordon Vayo na velkém. Celý board J , 7 , 3 , 5 , 4  byl procheckován a tím praskla největší bublina kariér přítomných hráčů: Weissovo A , 8  nestačilo ani na Vayovu Q , 7 , ani Ruanovy dva páry J , 5 . Weiss nabral směr k pokladně ($650.000), zbývající devítka si mohla navždy oblíbit měsíc listopad.

Průběžná sedmá pozice, turnajový průměr je 75 big blindů, Vojtěch za ním s 55 bigy lehce zaostává. Jeden double-up ho ale může katapultovat o světelné roky dopředu. Jak se Vojtěch cítí? "Skvěle. Je skvělé už jen tam být a navíc se mi líbí i má pozice u stolu. I když se po půl hodině zvednou blindy, stále budu mít nějakých 40BB. To je hodně prostoru pro hru, líbí se mi moje šance."

A pustí snad eventuální Růžičkův triumf pokerový boom v naší vlasti? "To doufám. Martin Staszko dostal nějaký prostor v masmédiích a myslím, že hodně lidí po jeho finálové účasti začalo hrát. Nevím, jestli se to může opakovat, určitě to ale pokerovému průmyslu v České republice může nějakým způsobem prospět." Zná se Vojtěch s Martinem? "Teď už ano, ale v době jeho runner-up umístění na WSOP jsem ho neznal. Je z Třince, což je pěkně daleko od Prahy, navíc je tak tichý a nevypadá jako pokerový hráč. Ale myslím, že je hodně podceňovaný," říká na Staszkovo konto druhý český November Niner v historii. Lee přitakává a uvádí výčet Martinových úspěchů od památného listopadu 2011: jen letos dokázal Martin v turnajích WSOP 7x cashoutovat, jednou si zahrál na finálovém stole, jednou na jeho brány už už klepal - v $2.500 Mixed Triple Lowball obsadil 11. příčku.

A tím rozhovor končí: Lee přeje Vojtovi hodně štěstí a získává příslib budoucí návštěvy. Vojtěch se do jeho podcastu s radostí vrátí jako budoucí světový šampion v pokeru. Všichni tedy doufáme, že Vojtěch si bude s Bernardem opět povídat už za pár týdnů...