Rozhovor s šampionem IPT Nova Gorica Antonem Karašinským

Anton Karašinský začal hrát poker zhruba před pěti lety během studií ekonomie na univerzitě v Bratislavě. Po nějaké době se vrhnul na online SNG's a postupně přešel na cash games, kterým věnuje 80% svého pokerového času. Online hraje limity NL200-600, ale hlavním zdrojem jeho obživy je živá cashovka až po €10/€20. Online se mu daří v kvalifikacích, kde vybojoval package na několik eventů série EMOP a mimo jiné se v rámci svých pokerových výletů zúčastnil i WPT Borgata v Atlantic City, kde sice nedosáhl žádného zajímavého výsledku v turnaji, ale o to víc se mu dařilo získat veskrze nepublikovatelné zážitky.

Jak tě napadlo jet hrát zrovna IPT do Nové Gorici?

Kamarádi se bavili o tom, že by chtěli jet. Já byl v Perle naposledy před čtyřmi lety, ale dost jsem slyšel o současném novém standardu, který si tam drží. Proto jsme se domluvili, že si vyrazíme pinknout super turnaj a taky trochu zapařit. Jo, a taky jsme se chytili na slevovou akci Matyáše Polocha na hotelové pokoje (smích).

V jakém složení jste se do Gorici vydali?

Jela nás skupina asi deseti Slováků jako Ondra, Martin Dragúň, Martin Mečiar nebo Marek Krupár se svou košickou partou. Dorazili jsme ve středu, já jsem si zahrál supersatelit za €250, kdy 3 tickety braly a já trefil čtvrté místo za €1.900, tedy téměř buy-in.

Druhý den jsem trefil další super satelit, fakt sick, a naskočil jsem do dne 1b. Hrálo to asi 200 hráčů, a já měl opravdu luxusní stůl. Nevyhnutelně jsem z 25k spadnul na 15k, ale pak jsem vytočil jacky do A-K a zase jsem se dostal k chipům. Následně jsem z UTG otevřel s A-K a s pánem na UTG+1 jsme se dostali až do 4betu, který mi zacalloval. Na flopu Q-9-3 jsem cbetnul, on mě dorovnal, turn 8 jsme procheckovali, na riveru 9 jsem vsadil a on mucknul.

Dařilo se mi celý den a turnaj jsem v klidu zakončil jako sedmý na chipech a v dobré náladě jsem šel zase pít, takže jsem druhý den do turnaje naskočil se zbytkáčem a totálně nevyspalý. Můj stack 100 BB a skvělý seating mi dodaly energii, protože co se týče herní úrovně hráčů v porovnání s buy-inem je Italian Poker Tour skutečně jedinečná.

Během druhého dne jsem vyhrál pár větších hand, např. když jsem po raisu a callu squeezoval z big blindu s A-Q a dorovnal mě soupeř na buttonu. Na flopu J-4-5 se mi otevřela flush draw, vsadil jsem 12k, button dorovnal stejně jako na turnu, kam dorazila trojka, a nevzdal se ani na riveru, kam dealer rozdal eso a já check-calloval sázku 55k. Soupeř ukázal J-T a já bral pot.

Do další vítězné partie jsem se dostal s kompetentním Angličanem, kdy jsem dal dva barrely a na riveru J , 8 , 4 , J , 6  jsem po delším námyslu ne úplně radostně dorovnal jeho all-in 120k s párem devítek. Jeho A-T jsem ale viděl rád a v posledních 32 lidech jsem se na konci dne ocitl s 480k opět na chipleadu.

Ideální průběh. Pak jsi zamířil konečně do postele?

Jasně, že ne. Šel jsem zase na bar a zadělal jsem si na další epic noc, která se mi trochu vymkla z rukou a třetí den jsem hrál se zbytkáčem, nevyspalý a totálně demotivovaný. Navíc všichni hráči s monster stacky včetně mě seděli u jednoho stolu a švorcáci u druhého. Naštěstí mě pak přesadili na lepší stůl, kde jsem vystřelil shorta, ustál jsem queeny do jacků a s 1,7M jsem zase chipleadoval zbytek turnaje, dokud nepřišly dvě smolné handy, když jsem rupnul esa do A-3 shorta a A-Q do A-J stejného pána. Tím pádem jsem spadnul na 700k, které jsem s vypětím sil udržel až do finálového stolu, kam jsem šel 6. na chipech.

Před final tablem jsem si řekl, že už bych mohl party vynechat a fakt jsem si šel lehnout. Spánek mi prospěl a do hotelového divadla jsem nastoupil dobře naladěný.

Na finálovém stole jsem se potkal s kamarádem Bulharem, se kterým jsme toho už spoustu vypili, a mimo jiné jsem s ním předvedl i slušnou sehrávku, kdy jsme v posledních pěti, já otevřu s desítkami, on mě přetočil a já dorovnal. Na flopu 2-6-8- jsem checknul, on vsadil nejmenší cbet, já dorovnal a podíval se na další desítku, která přistála na turnu. Já checknul, on vsadil 200k do potu 400k, já ho raisenul na 570k a kamarád bohužel fold. Pak jsem sick prohrál s agresivním Italem jacky do Q-5, kdy mu došla runner runner straight do pětky.

Naštěstí jsem pak říznul svého bulharského kamaráda s devítkami do jacků, on brzy vypadnul a já se dostal do posledních tří. Já měl 2,7M, italská pokerová celebrita Carla 3,2M a random Ital 1,2M.

Udělali jsme deal, Carla si odnesla €100k, já €90k a Ital €60k. S Carlou jsem byl navíc domluvený, že když vyhraje, tak mám od ní ještě buy-in zpátky, ale na to naštěstí nedošlo. Ital vypadl prakticky okamžitě a do heads-upu jsem šel s 2,8M proti jejím 4,2M. HU byl úplně šílený, totálně jsem to ownoval a bez showdownu jsem se dostal na 5,3 M. Carla byla úplně vynervovaná, dokonce i brečela, jak strašně chtěla vyhrát, no a v rozhodující handě otevřela, já jsem jí 3betnul, ona mi to tam kejchla s 6-5, já insta call s devítkami a po blank boardu vyhrávám IPT Nová Gorica a po pár rozhovorech a drinkách s Matyášem jsem sbalil €100.000 a vyrazil s klukama domů.

Obligátní otázka na konec, co uděláš s výhrou?

Asi to celý prohraju, teda chci říct dám to to do pokeru. (smích)