Vzestup a pád Daniela Tzvetkoffa, zhýralého génia, který potopil americký online průmysl III

• Vzestup a pád Daniela Tzvetkoffa, zhýralého génia, který potopil americký online průmysl I
• Vzestup a pád Daniela Tzvetkoffa, zhýralého génia, který potopil americký online průmysl II
• Závěrečná část:

Přestože FBI ani Ministerstvo spravedlnosti tuto informaci nepotvrdilo (ovšem ani nevyvrátilo), všeobecně se má za to, že je Tzvetkoff v současné době zahrnut do programu na ochranu svědků. Jeho snoubenka Nicole Crisp a jejich dvě malé děti jsou údajně s ním. Očekává se od něj, že bude svědčit proti všem jedenácti obžalovaným z kauzy Černého pátku. "Pravděpodobně si změnil jméno. Nemyslím si, že ho ještě někdy někdo v Austrálii potká," myslí si jeden z jeho bývalých obchodních partnerů. Ne, že by to australské regulátory nějak znepokojovalo. Navzdory tomu, že byl Tzvetkoff zapojen v mezinárodním podvodu obřích rozměrů a byl obviněn ze závažných přestupků, nikdy proti němu nezvedli ani prst.

Ti z ostatních zemí už tak přívětiví nebyli. Například v Gruzii, malé zemi bývalé sovětské republiky, o Tzvetkoffovi a jeho Intabillu dobře věděli. Okamžitě zastavili veškeré společné bankovní operace, což kontrastuje s ostatními netečnými regulátory, kteří se ani nenamáhali pořádně si společnost prověřit. Zjistili by totiž, že profit Intabillu byla jen jakási fata morgána. Abychom celý Tzvetkoffův osud pochopili, je nutné se vrátit k úplným začátkům jeho společnosti.

Daniel Kim Tzvetkoff se narodil Kimovi a Julii Tzvetkoffovým dne 10. října 1983 v australském Ipswichi. Byl vnukem bulharských uprchlíků a vyrostl v Brisbane’s Camp Hill. Rodina byla dobře zajištěná, nicméně o žádné výrazné bohatství se nejednalo. Navštěvoval chlapeckou katolickou školu Villanova College a již od útlého mládí projevoval velký zájem o počítače. Ve své zpovědi Tzvetkoff uvedl, že si už ve 13 letech založil svůj vlastní internetový byznys, zabývající se designem webových stránek. Když v roce 2000 školu opustil, měl už naprogramovaný software pro bezpečné zpracování internetových platech. Ve svých 20 letech registroval společnosti pod dohledem Australské bezpečnostní a investiční komise. Intabill uvedl do provozu když mu bylo čtyřiadvacet.

Za obchodního partnera si vybral brisbaneského právníka Sama Sciaccu. Sciacca byl o dvanáct let starší než Tzvetkoff a již dříve spolupracoval s několika významnými hráči internetového průmyslu. Právník, který byl údajně po zjištění pravého stavu věcí svými vlastními soudnímu účetními zcela šokován, nyní Tzvetkoffa prostřednictvím soudu v Queenslandu žaluje o 100 milionů dolarů. Důvodem mají být tajná falšování finančních záznamů společnosti a odčerpávání peněžních prostředků pro své vlastní potřeby.

V dobách své největší slávy byl Tzvetkoff v brisbaneských kruzích notoricky známou postavičkou. Samozřejmě tomu přispěl extravagantní životní styl, který často barvitě líčily i tamní noviny. "Sám sebe popisoval jako zázračné dítě se slabostí pro okázalý život," říká jeho bývalý spolupracovník. "Lamborghini, Ferrari, šampaňské Cristal, Grey Goose vodka, oblečení Louis Vuitton... to všechno bylo součástí jeho image. Byla to hodně přesvědčivá osobnost. Uměl manipulovat s lidmi. Tuhle image mladého génia, který si jen chce užívat života, jste mu museli přát."

Jiný zdroj z jeho blízkého okolí si nebere žádné servítky: "Je to blázen. Musí trpět nějakou psychickou poruchou. Zajímá se jen o sebe, na nikom jiném mu ani trochu nezáleží. To proto se dokázal otočit zády k těm, kteří z něj udělali boháče." Jiný jeho spolupracovník Tzvetkoffa určitým způsobem chápe. "On si prostě jen neuměl poradit se všemi těmi penězi, které se kolem něj pohybovaly. Když vám ještě není ani třicet a všude kolem vás se povalují takové sumy, může se tohle snadno stát." Popisuje ho jako "kultivovaného a poměrně sympatického člověka".

Peníze začaly do jeho malinké společnosti nacházející se v Brisbane ve velkém proudit někdy kolem roku 2007. Když byla firma na svém vrcholu, což bylo někdy koncem roku 2008, její obrat se pohyboval okolo $28 milionů týdně. Samotná zabezpečená internetová platební brána sice byla co se týče své kvality možná bezkonkurenční, ale to samé se rozhodně nedalo říci o doslova žalostném účetnictví firmy. Sharron Pountney byla v polovině roku 2008 do firmy najata na pozici šéfky finančního oddělení přidružené BT Projects. Jejím úkolem bylo dát všechnu tu zkázu do pořádku.

V průběhu veřejného vyšetřování kolapsu BT Project a jejího obchodního křídla Intabill, které probíhalo pod vedením správce konkurzní podstaty Johna Parka, údajně Pountney před Nejvyšším soudem v Brisbane uvedla, že v době jejího příchodu fungovaly účetní metody firmy pouze na základě hotovostních operací. "Všechny peníze směřující do BT Projects byly vedeny jako její příjem nezávisle na tom, k čemu sloužily, čí byly nebo odkud pocházely," řekla soudu.

Ačkoliv provize, a tedy hrubý profit, které BT Project jako zprostředkovateli náležely, se měly rovnat přibližně 7 procentům celkového přijmu, jako s profitem se nakládalo se všemi dostupnými penězi na účtech. Pourtney patřila společně se Samem Sciaccou, Brucem Mathiesonem a Tzvetkoffovými rodiči mezi zaměstnance, kteří byli pod přísahou vyslýcháni během slyšení v procesu likvidace společnosti.

Mathieson tehdy označil svoji investici v podobě Payovation jako naprostou katastrofu. Tzvetkoff byl v té době vezněn na americké půdě, a proto se této fázi procesu osobně nemohl zúčastnit. Ve vzduchu stále visela jedna podstatná nezodpovězená otázka. A totiž ta, zda měl Tzvetkoff o účetnictví vůbec nějaký přehled. Měl jen pomýlenou představu, jak zacházet s cizími penězi, nebo to byl jednoduše podvodník, který moc dobře věděl, co dělá?

Faktem zůstává, že odčerpal velké procento peněz, se kterými následně naložil způsobem sobě vlastním. BT Project tak vlastně zaplatila $14 milionů za luxusní sídlo v Gold Coast a dalších $80.000 měsíčně jako splátky čtrnáctimilionové hypotéky Australské národní bance. Za prostředky patřící BT Project si pořídil auta, lodě, závodní tým a noční klub. Do konce roku 2008 se výše těchto půjček vyšplhala někam ke 100 milionům dolarů. To znamenalo, že nebylo z čeho vyplácet pokerové společnosti. Dvě ze tří se nyní dožadují vyplacení $109 milionů.

Během soudního řízení si Pountney vybavila situaci, kdy jí Tzvetkoff požádal o vypracování odhadu celkové výše jeho jmění, aby mohl dokument následně předat bance, u které si chtěl domluvit další půjčku. Kromě přehledu majetku, který pro něj připravila Pountney, si Tzvetkoff zpracoval také svůj vlastní. "Svůj vypracovaný seznam osobního majetku mi poslal na schválení. Bylo tam $88 milionů. Poslala jsem mu opravenou verzi s dvanáctimilionovým škrtem a přidala poznámku, že by si to měl pravděpodobně znovu projet, protože banka si vše bude ověřovat. E-mailem mi přišla odpověď: 'Neboj, nebude.'"

Jindy byla zase požádána, aby Tzvetkoffovi zařídila pronájem privátního tryskáče. "Požádal mě o to Sam Sciacca a já mu po provedení důkladné finanční analýzy řekla, že to neudělám. Sice tam byla možná nějaká návratnost investice, ale ani tak jsem nesouhlasila. 'Dan to ale potřebuje,' řekl mi. 'Lidé potřebují chemoterapii, ne soukromé tryskáče,' odpověděla jsem mu."

Ale Tzvetkoff své letadlo dostal. Pountney byla před soudem dotázána, zda někdy vůbec dala účetnictví zcela do pořádku. "Pravděpodobně někdy na konci března nebo na začátku dubna 2009, ale jen tak aby se neřeklo." Později upřesnila, že v pořádku nebyly údaje o "příjmech, finančních závazcích obchodníkům, PAYG a GST, dále mimoplatové/sociální výhody zaměstnance, platy a vedlejší náklady pro zaměstnance." Byl to jeden velký chaos.

Z toho důvodu byla podle Sharron Pountney společnost nesolventní už někdy od prosince 2007. To bylo 18 měsíců před tím, než byli najati likvidátoři. Navíc objevila další problém. Tzvetkoff pokerovým společnostem a dalším klientům opakovaně tvrdil, že byly finanční prostředky vyexpedovány, přestože to nebyla pravda. Intabill falšoval informace o mezinárodních transakcích a ty se pak v online přehledu jevily jako provedené i přesto, že samotné peníze nikdy nebyly vyplaceny... Chybějící peněžní prostředky začali klienti od BT Project a Intabillu vyžadovat v březnu roku 2009. S podnikáním obou firem to nevypadalo vůbec dobře. Tzvetkoff se společně se Sciaccou rozhodl navštívit Las Vegas, aby své klienty uklidnil. Rovněž chtěl získat $38milionovou společnost Trendsact, která se zabývala krátkodobými půjčkami.

Americké ministerstvo spravedlnosti v obžalobě uvedlo, že mělo jít jen o další zástěrku pro provádění nelegální herních operací. Trendsact byl původně založen prostřednictvím složité korporátní struktury, kde společnost patřící Tzvetkoffovi a Sciaccovi fungovala jako holdingová firma Hugo Services. Ta na oplátku vlastnila osm samostatně fungujících společností, jež poskytovaly půjčky klientům po celých Spojených státech. Tzvetkoffův plán se ale brzy začal hroutit. Tři vysoce postavení pracovníci Trendsactu měli mladého Australana dobře prokouknutého. I Tzvetkoff začínal mít obavy.

Dne 17. března 2009 přišel e-mailem Sciaccovi následující vzkaz: "Něco se děje. Vyměnili Hugo za jinou společnost, mají naše peníze." Tři vysoce postavení činitelé podniku nejenže pozměnili strukturu a odstřihli tak Tzvetkoffa se Sciaccou, ale navíc se spojili s pokerovými společnostmi, které se dožadovaly svých peněz z Intabillu.

Když Tzvetkoff dorazil do Vegas, už věděl, jaká pohroma se na něj řítí. Michael Hui, právník Intabillu, jenž Tzvetkoffa a Sciaccou doprovázel, u soudu později vypověděl, co přesně se stalo, když dorazil do kanceláře Curtise Popa, výkonného ředitele Trendsactu. Pope zrovna telefonoval: "Přepnul telefon na hlasitý odposlech a pronesl, 'Chlapci, pozdravte Isaie, našeho nového partnera. Budeme pro něj zpracovávat platby a dohodli jsme se, že to bude dokonce za skutečný peníze,'" vzpomínal Hui.

"Isai" není nikdo jiný, než zakladatel PokerStars Isai Scheinberg, jeden ze zatčených v kauze Černého pátku. Hui dále vypověděl: "Toho odpoledne se Sciacca znovu sám vydal do Popovy kanceláře. Než jsme odjížděli, tak se mi svěřil, že mu byl předložen návrh dohody, jakéhosi globálního řešení, který byl prý doslova donucen podepsat na kapotě auta. Večer jsme z Vegas odletěli."

Po příletu do Brisbane zavládla na centrále Intabillu panika. Tzvetkoff si myslel, že byl na cestě z Vegas sledován soukromými vyšetřovateli a navíc byl nucen letět turistickou třídou, protože mu Pountney zablokovala přístup k soukromému letadlu. V dubnu roku 2009 navíc zřídila nový bankovní účet, o jehož existenci Tzvetkoff neměl nejmenší ponětí. "Byl to můj nápad," řekla před soudem. "Jakmile by totiž přišly peníze ze Samových prodejů, Dan by si je vzal. Navrhla jsem, že založíme nový účet, ze kterého budeme mimo zraky Daniela vyplácet zaměstnance a věřitele."

Intabill v podstatě skončil. Na sklonku dubna bylo propuštěno více než 100 zaměstnanců. Tzvetkoff se ještě pokusil společnost zachránit, ale tyto snahy už vedly pouze k jeho setkání s FBI. Ať už se nyní jmenuje jakkoliv, slehla se po něm zem. Jeho osobu stále zahaluje opar tajemství. Podle Americké advokátní kanceláře je Tzvetkoff stále bohatým mužem s možná stovkami miliony dolarů ukrytými v karibských a švýcarských daňových rájích...

Konec