Online herny pokerové profesionály potřebují

Jedním z argumentů, kterým nás lidé odrazují od připravovaného bojkotu a obecně zlehčují sílu nás hráčů, je ten, že pokerové herny vlastně reguláry vůbec nepotřebují. Tuhle myšlenku bych chtěl jednou pro vždy vyvrátit.

1) Domněnka, že rake zaplacený vyhrávajícími hráči je pro hospodářský výsledek herny bezvýznamný, je bez debat nepravdivá. Ve hrách, kterých se zúčastňují pouze profesionálové, si herna bere rake zase pouze od profesionálů, nikoliv z účtů rekreačních hráčů. A takových her je napříč hernou spousta. Na medium až high stakes SNG a cash games se takové odehrávají neustále. V 6max a heads-up SNG reguláři bojují o svá místa v lobby, v 6max cash games profesionálové pravidelně otvírají stoly. Myšlenka, že nad rakem, který během toho zaplatí, může herna mávnout rukou, je absurdní.

1a) Hodně dobrým příkladem, na němž lze demonstrovat, jak velkou hodnotu má rake vygenerovaný od vyhrávajících hráčů, je ukázkový model, kdy si pomůžeme variantou ZOOM CG. Řekněme, že rekreační hráč otevře standardní stůl na $5/$10 Pot-Limit Omaha a připojí se k němu pět profesionálů. Teorie je taková, že tento člověk by se měl na nějakou dobu posadit, prohrát všechny peníze, a zase odejít. PokerStars mezitím od každého ze zúčastněných narakují něco okolo 5bb/100.

Teď si ale představte, že se něco podobného přihodí na ZOOMu. Rekreační hráč v průměru přijde o všechny své peníze za stejný počet rukou (pokud nebudeme z nějakého důvodu předpokládat, že ZOOM je obtížnější/jednodušší než standardní cash games, ale k tomu teď nemáme důvod). V mezičase proti sobě musí reguláři odehrát mnohem více rukou, aby dostali možnost zahrát si také s oním rekreačním hráčem. PokerStars si tak na ZOOMu vydělali mnohem více peněz, ale ty k nim putují z účtů profesionálů, ne od rekreačního hráče. Ten je sice katalyzátorem takové hry, ale jakmile se spustí, herna profituje z profesionálů.

2) Zažitá představa, že existuje jasná hranice mezi depozitorem a "výběrčím", plyne z nevědomosti, jak to vlastně ve světě pokeru chodí. Mnoho her se točí kolem hráčů, kteří sami sebe považují za profesionály, ale přitom za reguláry na daných stakes zaostávají. Další skupinou jsou profesionálové, kteří kdysi hráli na nejvyšší úrovni, ale časem jim ujel vlak. Lidé musí pochopit, že na každého úspěšného profesionála případně hned několik "wannabe" profesionálů, kteří se buď trápí a žijí čístě z rakebacku nebo prostě a jednoduše prohrávají.

Současná strategie herny, útočící na úspěšné profesionály a grindery, zcela jistě zasáhne také spoustu ztrátových hráčů. Minulý rok jsem na svých hlavních stakes ($25/$50) prohrál $400.000. Jakou roli tedy zastávám v modelu, v němž jsou depozitoři tolik vítáni a profesionálové naopak zatracováni? Mám blízkého kamaráda, jenž se letos rozhodl letos udělat Supernovu Elite na SNG turnajích a během tohoto pokusu prohrál několik stovek tisíc dolarů (po započtení rakebacku).

Lidé jako on, kteří si myslí, že jsou vyhrávající hráči a buď to není pravda nebo mají špatný run, tuhle příležitost vůbec nedostanou. Takoví hráči ale mají přece pro hernu ohromnou hodnotu, a to pod jakýmkoliv modelem. V čem? Likvidita, volume, přerozdělování peněz, které na hernu vloží a spousta vygenerovaného raku. Pochybuju navíc, že jsem vám teď prozradil nějaký unikátní příběh. Existuje spousta hráčů, jejichž útok na SNE skončil buď fiaskem, a nebo během něj dostali pořádnou lekci.

3) Profesionální hráči poskytují herně cennou formu likvidity. Rekreačnímu hráči, který na PokerStars vloží na zkoušku své peníze, se v porovnání s ostatními hernami dostane skvělého herního zážitku. Kromě vynikajícího softwaru bude mít na výběr z široké škály nabízených her, a to prakticky kdykoliv. Je sobota 4 ráno a chcete si zahrát $2/$5 ZOOM PLO? Jasně, proč ne. Chcete si pustit $50 SNG? Není problém. A co třeba $100/$200 Limit Hold'em? A tak dále.

Všechny hry na mid a high stakes by ale bez profesionálů neběžely. Dokonce i na low stakes by bylo volume extrémně nízké. PokerStars se chvástá velikostmi svých prize poolů v MTT turnajích. Takhle vysoké prize pooly jsou okamžitým marketingovým tahákem. Nemůžete ale mít jedno bez druhého. Pokud chcete nové hráče lákat na velikost své herny a rozmanitost nabízených her, musíte mít zkrátka profesionály, kteří hodně hrají.

4) Poslední bod sice může znít trochu vágně, ale osobně si myslím, že právě tady mnohým unikají širší souvislosti. Myšlenka, že rekreační hráči a depozitoři jsou jen gambleři, kterým je všechno jedno, je zcestná. Obrovské procento rekreačních hráčů sní o tom, že se jednou stanou úspěšnými profesionály. Nebo je takové příběhy přinejmenším inspirovaly. Tak či onak, snaží se vyhrát. PokerStars evidentně oslavují myšlenku vyhrávání v pokeru jen v případě, že se jim to zrovna hodí.

Jsou například velkými příznivci marketingu na Twitchi. Všichni jsme už někdy viděli Jasona Somervilla, kterak svým divákům vypráví, že v pokeru můžete vydělat mnohem více peněz, než v jakékoliv jiné hře. Kolik lidí, kteří na základě toho do herny vloží peníze, poté skutečně vyhrává? Jen malá část. Ale pokud ten sen prodáváte, přivádíte nové hráče. Ten sen navíc není lež, nebo alespoň kdysi nebyl.

Marketing a přivádění nových hráčů je jedna věc, ale politika, která si dává za cíl eliminovat vítěze a zároveň promovat myšlenku vyhrávání peněz, je předurčená k neúspěchu. Noví hráči se chtějí stát vítězi a vítězové musí existovat, aby takové sny byly vůbec možné.

Marketing pokeru se vlastně píše sám. Je to forma gamblingu, v níž ti nejlepší hráči konstantně vítězí. Právě v tom spočívá jeho krása. Aktuální přesvědčení PokerStars, že vítězové nejsou v herně potřeba, je zcela absurdní. Možnost vyhrávat v pokeru je tím, co ospravedlňuje jeho existenci a oblibu u lidí. Seberte lidem možnost vyhrávat a podkopete tím podstatu toho, proč je poker tak unikátní hrou.