Nový světový šampion Qui Nguyen je dobrý muž

V době, kdy na Pokerman.cz vznikala série článků věnujících se finalistům letošního Main Eventu World Series of Poker, byl pozdější světový šampion Qui Nguyen pro pokerový svět stále velkou neznámou. Informace o jeho životě, pokerové kariéře, ale i problémech s hazardem nicméně s blížícím se zahájením podzimního finále přece jen začaly prosakovat na povrch a z dostupných rozhovorů tak můžeme konečně složit kompletní příběh o tom, jak se vietnamský emigrant propracoval až k nejcennějšímu titulu, který je ve světě pokeru k mání. Největším pomocníkem je nám v tom podrobný profil z klávesnice Bernarda Leeho pro webové stránky televizní stanice ESPN. Jeho titulek zní „Qui Nguyen přijímá November Nine jako příležitost, jak zlepšit svůj život."

Bratrská pomoc

Sled událostí, které v Nguyenově životě vedly až ke korunovaci nového světového šampiona, začal vlastně ještě před tím, než se v současnosti devětatřicetiletý hráč narodil. Když se v roce 1972 chýlila ke svému konci válka ve Vietnamu, někteří z amerických vojáků se do názorově rozpolcené vlasti vraceli bok po boku s nevěstami, které potkali během konfliktu. Jednou takovou ženou byla Huong Nguyen. Do USA, daleko od zuřící válečné vřavy a s nadějí na lepší život, s sebou přivedla také svého sedmiletého synovce Duca Nguyena a jeho dvouletou sestru.

Z chlapce se nakonec stal americký občan, který dlouhých 23 let sloužil v armádě a jako přímý účastník bojů v Íráku a Afghánistánu si navíc vysloužil řadu vyznamenání. V dospělosti cítil povinnost finančně podporovat tu část své rodiny, která zůstala ve Vietnamu a i díky jeho pomoci se za ním mohl v roce 2001 vypravit jeho mladší bratr - Qui Nguyen.

Tehdy čtyřiadvacetiletý mladík se nejprve zabydlel v kalifornském Orange County, kde pracoval jako designér v nehtovém studiu. První setkání s pokerem na sebe nemělo nechat dlouho čekat. V roce 2003, kdy nebylo díky vítězství Chrise Moneymakera v Main Eventu WSOP před pokerem prakticky úniku, přičichl ke kouzlu této karetní hry také on. Kdyby tak věděl...

Démon jménem baccarat

Začátky jeho pokerového dobrodružství byly spjaty s home games a limitním pokerem $1/$2 s vkladem $100. Už během těchto seancí se Nguyen vyznačoval tím, co jej zdobilo během letošního Main Eventu, tedy agresivní a nebojácnou hrou. Od svých přátel si díky tomu vysloužil přezdívku „Tommy Gun" - neboli automatický samopal, tak dobře známý třeba ze snímků s mafiánskou tématikou. A když poté objevil možnost hrát poker také online, nemohl se od něj odtrhnout.

„Home games se nepořádaly každý den, takže jsem začal hrát poker na internetu," vzpomíná Nguyen ve výše zmíněném rozhovoru pro ESPN.com. „Rád jsem gamblil, takže jsem začal na $30/$60 limit hold ‘em.”

V roce 2005 poprvé poznal krásy Las Vegas, které ho uchvátilo natolik, že se do Města hříchu o dva roky později přesunul natrvalo. Zároveň to bylo také období, kdy se začal hraní pokeru věnovat na nějakou dobu profesionálně. Jeho novým domovem se stalo kasino Bellagio, oblíbenou hrou No Limit Hold'em a nejčastějšími stakes $5/$10. Pro zábavu si někdy odskočil také k malým turnajům.

Brzy ovšem objevil hru, která ho bavila ještě více. Na jeho finanční situaci však měla destruktivní dopad - seznamte se s baccaratem.

„Během několika let jsem v baccaratu prohrál přes $250.000. Dřete za pokerovými stoly, někdy pracujete celý týden a pak o všechno přijdete za půl hodiny u baccaratového stolu. Věděl jsem, že se ta hra nedá porážet, ale nemohl jsem si pomoct. Prohrál jsem hodně peněz," přiznává Nguyen.

Pokerové sny ho ale nikdy neopustily. Ty hlavní se točily okolo účasti na World Series of Poker.

Poker opět pomáhá

K jejich naplnění došlo v roce 2008, kdy si jako první náramkový turnaj ve svém životě vybral rovnou samotný Turnaj turnajů, Světový šampionát v Texas NL Hold'em, zkrátka $10.000 Main Event. Ačkoli se následně WSOP zúčastňoval pravidelně, až do letošního roku dosáhl pouze na jediné placené umístění. Dlouho to navíc vypadalo, že i tentokrát jeho snaha vyjde naprázdno. V závěru Série se rozhodl, že ještě zkusí několik satelitů do Main Eventu a do nejprestižnějšího turnaje světa se na třetí pokus přece jen kvalifikoval. A zbytek už znáte.

Dosažení November Nine údajně změnilo Nguyenův přístup k hazardu. „Rozhodl jsem se, že s tím přestanu. Uvědomil jsem si, jaké štěstí mám. Už nemusím bojovat o peníze, takže si baccarat od teď zahraju už jen sem tam, pro zábavu... malá částka a domů," plánoval během tříměsíční přestávky, kterou mimochodem strávil odpočinkem s manželkou Stephanie a čtyřletým synem Kylem.

Peněz na pohodlný život má nyní Nguyen dostatek. Když po 181 rukách, čtyřech all-inových showdownech a více než 8 hodinách hry v heads-upu konečně udolal Gordona Vaya, získal společně s diamantovým náramkem také částku $8.005.310, z níž mu sice po zdanění zbude „pouze" $4.682.153, lze se ovšem domnívat, že zbylá suma již náleží výhradně jemu. Velkou část z ní je nyní ochoten věnovat na dobročinné účely.

Deset procent z jeho výhry získají organizace, které bojují s chudobou a bezdomovectvím ve Vietnamu, dalších 2,5 % věnuje projektu Wounded Warrior Project, který byl vytvořen na podporu vážně zraněných amerických vojáků. Dohromady tedy bezmála 600 tisíc dolarů.

„Svému bratrovi vděčím za mnohé, bez něj bych se do USA nikdy nepodíval. A tohle je způsob, jakým mohu vyjádřit úctu k tomu, jakou službu naší zemi prokázal."