Kousek štěstí na zápěstí: WSOP náramek

Letos se budou upírat zraky celého světa do Ria. A to hned nadvakrát: zatímco v srpnu se v brazilském Riu de Janeiru uskuteční jednatřicáté letní olympijské hry, již za pár dnů nás bude více zajímat Rio, které se nachází v srdci Las Vegas. Právě v tomto hotelovém a kasinovém komplexu se koncem května rozeběhne nejvýznamnější světový pokerový festival, WSOP.

A očekávání jsou jako každoročně veliká. Srovnání s olympiádou se přímo nabízí: zatímco do Brazílie se vypraví více než 10.500 sportovců z celkem 206 zemí světa (resp. území s vlastním olympijským výborem), organizátoři loňské – v pořadí již šestačtyřicáté – Světové série pokeru napočítali za stoly dohromady 103.512 vstupů hráčů celkem 111 národností! Co se olympijských her týče, jejich zimní vydání v roce 2014 hostilo sportovce z 88 různých států...

V Riu de Janeiru bude během dvou srpnových týdnů rozdáno celkem 306 sad medailí, letošní WSOP oproti tomu rozdá 71 zlatých náramků. Zlato jako zlato – mezi tyto dva artefakty lze s klidným svědomím vložit rovnítko. Ze zlatého náramku se v průběhu let stala nejcennější pokerová trofej a v podstatě se pokeroví hráči dají rozdělit na dvě skupiny: na ty, kteří svůj bracelet vyhráli a na ty, kteří o něm sní. I letos se na desítky z členů druhého tábora dostane a jejich zápěstí bude obepínat nejcennější kus kovu, který pokerový svět zná.

Prozatím se rozdalo 1252 náramků, resp. přesně tolik jmen najdeme v seznamu vítězů jednotlivých turnajů dlouhé historie WSOP. Eventů bylo ovšem méně – šestkrát se uskutečnil turnaj dvojic, tím pádem bylo za posledních 46 odehráno 1246 turnajů. Přesný počet náramků je o něco málo nižší: 1218. Jednak se v úvodních ročnících náramky neudělovaly (přesto se o vítězích prvních historických eventů WSOP hovoří jako o držitelích braceletů), v roce 1982 potom místo náramků nadělovali organizátoři jako symbol úspěchu hodinky. Jinak je tradice odměňování šampionů jednotlivých turnajů již desetiletí neměnná. Jak vlastně šel čas a jak se v něm zlatý náramek proměňoval?

Zatím jediným Čechem z oné šťastnější skupiny je Tomáš Junek...

Na počátku nebylo nic. První WSOP, hrané v roce 1970 jako několikadenní série cash game sessions, poznalo svého vítěze díky hlasování zúčastněných hráčů. Johnny Moss, vítěz tohoto hlasování, obdržel stříbrný pohár (a nula dolarů k tomu). I v dalších letech, kdy už se Main Event hrál ve freezeout formátu, byli šampioni odměňování různými trofejemi, nicméně až roku 1976 dostal „tatíček zakladatel" WSOP Benny Binion zářný nápad.

Počet účastníků Světové série každým rokem narůstal a aby rozvíjejícímu se podniku dodal na prestiži, chtěl Binion „označit" vítěze turnajů symbolem úspěchu. Jak by ovšem tento symbol měl vypadat? Binionovy myšlenky byly zřejmě následující: jestliže se poker odehrává za stoly vsedě, nejviditelnějšími a pro hru nejdůležitějšími částmi těla jsou ruce, potažmo zápěstí. Na ně bývá upřen zrak fanoušků, ona propukají ve vítězná gesta. Což takhle zaměřit svou pozornost právě na ně? Zlatý náramek byl zrozen.

Při první příležitosti, tedy během průběhu WSOP 1976, bylo rozdáno osm náramků, přičemž si je mezi sebe rozdělilo šest hráčů: Howard Andrew a legendární Doyle Brunson získali hned dva. Prvně jmenovaný vyhrál úvodní event tohoto ročníku, tudíž je držitelem (doslovným) vůbec prvního náramku v historii. Nutno podotknout, že trofej dostála svému názvu – v podstatě se jednalo v kus zlata vylisovaný do tvaru náramku. Až v průběhu let se bracelet dočkal různých vylepšení a nových designů, přičemž častokrát nebylo jako materiál použito zlato, ale stříbro. Spojení zlatý náramek je proto všeobecně vžité (a dnes rozhodně platné), ale ne vždy doslovně správné. Cena prvních náramků se odhaduje na cca $500. Nejen z tohoto pohledu ušel bracelet dlouhou cestu...

Výrobci a design náramků se v průběhu let měnili, v současnosti je dodavatelem braceletů firma Jostens. Oproti dřívějšímu plátku zlata jsou dnes náramky osázeny diamanty a dalšími drahokamy a i díky tomu jejich hodnota vzrostla: dnes se jedná o částky v řadech stovek tisíců dolarů, čili krom sentimentální hodnoty jsou náramky i příjemným nepřímým finančním bonusem pro vítěze turnajů. Ne každý se ovšem rozhodnul svůj náramek si ponechat...

Tak si vezměme k ruce například hráče jménem Peter Eastgate. Vítěz Main Eventu 2008 (ve své době nejmladší šampion) dal svůj náramek do aukce na serveru eBay. Vítěžek dražby věnoval charitě a činil $147.500. O šestnáct let dříve zase vyhrál Main Event Hamid Datshmalchi, v jeho sbírce najdeme náramky dokohce hned tři. Respektive dva; během jedné dlouhé session se Hamid přel o hodnotu zlatého náramku – prý nestál proklamovaných pět tisíc dolarů a Datshmalchi by si za něj vzal klidně i $1.500. „Prodáno“, ozvalo se od spolusedícího u stolu a Ted Forrest věnoval Hamidovi tři pětisetdolarové chipy. Ne, že by sám měl o náramky nouzi – dokázal jich vyhrát šest, přičemž tři z nich získal během jediného roku, 1993.

Aukce Eastgateova náramku nebyla ojedinělá, stejnou cestou (byť z jiných pohnutek) se vydali i další vítězové Main Eventu. Jerry Yang, šampion z roku 2007, byl nucen prodat svůj náramek kvůli splacení dluhů a těžko říct, zda mu utržených přibližně třicet tisíc dolarů udělalo alespoň trochu radost. O rok dříve triumfoval v Main Eventu Jamie Gold a i tento mezi komunitou nepříliš oblíbený vítěz se svého náramku zbavil, byť v jeho případě šlo spíše o legální bitvu a náramek (posázený 259 drahými kameny) prodával proti své vůli.

Tito hráči se o svoji trofej připravili více méně dobrovolně, někteří ale takovou „kliku“ neměli a po jejich náramcích zatoužili zloději. Jan-Peter Jachtmann dostal o Vánocích v roce 2014 nechtěný dárek – zloději se vloupali do jeho domu v německém Reinbeku a odcizili krom neupřesněné sumy v hotovosti i cenný náramek, a sice trofej pro šampiona $10.000 PLO Eventu z roku 2012. „Byly to nejhorší Vánoce v mém životě,“ nechal se slyšet Jachtmann. Vánoční svátky, pouze o tři roky dříve, byly nešťastné i pro šampiona Main Eventu 2010 Jonathana Duhamela. I tehdy si anti-ježíšek došel i pro vítězný artefakt, Duhamel byl dokonce vloupání přítomen a byl při něm zraněn. Pozdější vyšetřování ukázalo prstem na Jonathanovu bývalou přítelkyni, a ta se k obviněním přiznala.

A jak s náramky nakládají ti, kteří o ně nemají nouzi? Rekordman v tomto ohledu, Phil Hellmuth, věnoval deset ze čtrnácti braceletů členům své rodiny. Naopak Texas Dolly Brunson si význam tohoto ocenění uvědomil až později a první ze svých celkem deseti vyhraných náramků si ani nevyzvednul. Johnny Chan si naopak všechny náramky střeží jako oko v hlavě, jejich hodnota je pro něj nevyčíslitelná.

I letos se dočkáme korunování desítek nových šampionů. Kdo ví, třeba mezi nimi bude i Tony Cousineau – právě tomuto hráči patří prvenství v počtu cashoutů z turnajů WSOP bez vyhraného náramku. Výhra náramku je do značné míry dílem štěstěny – a kdo říká, že nikdy nezažil bad beat, zažívá ho zřejmě právě teď. V pokerové komunitě existují názorové proudy, které hodnotu braceletů v dnešní době snižují – každým rokem se hraje více a více turnajů, uděluje se tím pádem i více náramků.

Pořadatelé WSOP ovšem toto tvrzení rozmetaly na prach: abyste dnes dosáhli výhry v eventu WSOP, musíte v průměru porazit 1521 soupeřů! Zatímco např. již několikrát zmíněnému Doylu Brunsonovi stačilo v roce 1976 poradit si s 21 oponenty a titul z Main Eventu byl jeho. Nu, doufejme, že na nás v následujících týdnech bude v záplavě fotografií šťastných vítězů čekat i nějaký tuzemský obličej. Očekávání jsou jako každoročně veliká. Přejeme vám spoustu příjemných pokerových zážitků.