Cesta Erika Seidela na druhé místo historických tabulek

V časovém rozmezí mezi lednovými Aussie Millions a únorovým EPT Dublin se pokeroví hráči rozeběhli do všech světových stran a žádný větší turnaj, který by je sjednotil, se nekonal. Jednou z možných destinací vhodných k spatření turnajové smetánky bylo lasvegaské kasino Aria, kde se v pátek 5. února odehrál $25.000 No Limit Hold'em High Roller. Byť si trofej za vítězství odnesl domů Dan Shak, na třetím místě se umístil Erik Seidel a vyinkasovaných $296.800 zamíchalo pořadím all time money listu. Seidel o osm tisíc dolarů předběhl Antonia Esfandiariho a nově mu patří druhá příčka toho prestižního seznamu (první je s náskokem Daniel Negreanu). Právě srovnání s Esfandiarim by nám mohlo podtrhnout Seidelovu výjimečnost.

Zatímco „Kouzelník“ Esfandiari v roce 2012 zvítězil v prvním vydání monstrózního Big One for One Drop eventu a výplata téměř osmnácti a půl milionů dolarů ho tehdy okamžitě vystřelila do čela all time money listu a zajistila mohutnou porci publicity a popularity, Erik Seidel své výhry postupně střádal a střádal - téměř dolar po dolaru, chtělo by se říci. Za svou třicetiletou pokerovou kariéru dokázal do dnešního dne v turnajích posbírat $26.503.242, přičemž největší zápis do této množiny výher nese hodnotu „pouze“ $2.472.555 (Super High Roller Aussie Millions 2011)! Ani dříve nemyslitelné sumy, o které se v dnešních high rollerech hraje, nedokážou odsunout z historických statistik muže, který hrál poker ještě v době, kdy se tím lidé příliš nechlubili. Konzistence jeho výkonů je obdivuhodná.

Pokud byste, vzbuzeni uprostřed noci, měli okamžitě vyjmenovat tři pokerové hráče, kteří by to byli? Sám za sebe mohu říci, že Erik Seidel by se mezi ně nevešel. Přitom, po další a delší úvaze, je to právě jeho jméno, pod které bych se s klidnou myslí podepsal. Sledovat jeho hru a dlouhodobé úspěchy je prostě zábava. Zatímco současné turnaje ovládají mladší hráči, často na hraně dospělosti, Seidel se i v relativně pokročilejším pokerovém věku (56 let) stále drží mezi elitou, snad i zraje jako víno.

Rok 2015 byl jeho druhým nejúspěšnějším, co se celkových výher týče; součet jeho výher těsně překonal hranici pěti milionů dolarů, přičemž pouze jednou výhra přesáhla milion dolarů ($2.222.222 za výhru v Super High Rolleru EPT Monaco). To jako by odráželo celou Seidelovu kariéru. Kde hledat kořeny těchto úspěchů?

S pokerem se Seidel seznámil v New Yorku v roce 1985. Tehdy byl profesionálním hráčem backgammonu a v klubu Mayfair se scházel s dalšími osobnostmi: Dan Harrington, Stu Ungar, Howard Lederer, Steve Zolotow. Tato jména vám jistě něco říkají; do pokerové kroniky jsou zapsaná zlatým písmem. V Mayfair Clubu hráči postupně přecházeli z backgammonu k pokeru a v temném prostředí klubu, kde si handy rozdávali sami bez dealerů, se zřejmě rozlévalo pokerové moudro do sklenic. Na ex. Newyorčané chystali útok na Las Vegas.

Sám Seidel se na WSOP poprvé podíval v roce 1988 a, s většinou své akce rozprostřenou mezi přátele, nastoupil ke svému prvnímu turnaji, Main Eventu WSOP. Jak Erik dopadl můžete vidět ve filmu Rounders z roku 1998; záznam heads-upu mezi Seidelem a Johnnym Chanem se zde dočkal zvěčnění na stříbrném plátně. Erik tehdy padl a musel se sklonit před Chanem, který slavil triumf v druhém Main Eventu v řadě, nicméně Seidel tím odstartoval kariéru z říše snů.

Nastálo se Seidel přestěhoval do Las Vegas v roce 1995, i přes prohru ve zmiňovaném heads-upu byl již tehdy držitelem tří zlatých náramků: 1992 Limit Hold'em, 1993 Omaha 8-or-better a 1994 Limit Hold'em. Přestože na vítěze těchto turnajů připadaly z dnešního pohledu „směšné“ částky v řádech desetitisíců dolarů, Seidel si díky kvantitě (i kvalitě) cashoutů budoval pozici pro pokerovou nesmrtelnost. V lasvegaských kasinech nasbíral při WSOP do dnešních dnů přes pět milionů dolarů; celkových 93 ITM umístění ho řadí na druhé místo této statistiky za Phila Hellmutha.

Ba co více: pokud by se Seidel narodil jako chobotnice, bylo by vše v pořádku; ve svém držení má celkem 8 zlatých náramků, což ho řadí na šesté místo v historickém pořadí. I v all time money listu patřilo svého času Seidelovi první místo, jen to bylo ještě před příchodem high rollerů, jejich výsledky touto tabulkou pravidelně míchají. Kdekoli budete hledat Seidelovo jméno, poblíž se bude nacházet slovo „úspěch“.

Napsal svým fanouškům sám profesor Seidel někdy nějaký recept na úspěch? Zdá se, že nikoli a že ke hře přistupuje jako k celoživotnímu dobrodružství. „Ani si nemyslím, že bych věděl, jak se má doopravdy hrát. Vždy se snažím hru řešit, až když u ní sedím“, prohlásil Seidel v rozhovoru pro webové stránky pokernews.com. To by vysvětlovalo jeho neustále soustředěný výraz, který je jakýmsi Seidelovým trademarkem. Za pokerovými stoly vystupuje vždy klidně a s rozvahou, což nese svoje ovoce. V nedávné době jsme o Seidelovi mohli hodně slyšet a číst a není důvod nevěřit tomu, že tomu tak bude i nadále.

V úvodu článku zmíněné třetí místo z High Rolleru v lasvegaské Arii je druhým letošním Seidelovým cashoutem; v lednu se umístil na páté příčce bahamského 8-Handed High Rolleru a i s touto PCA výhrou má již letos na svědomí přes šest set tisíc dolarů. WSOP je přitom daleko před námi, další pohyby v kolonce „plus“ se tedy dají jistě předpokládat. Kde až se Erik, člen pokerové Síně slávy (ročník 2010) zastaví? Můžeme jen debatovat a tipovat si. Ale nenajde se snad nikdo, kdo by mu další úspěchy nepřál. Seidel si je bez debat zaslouží. A alespoň jedno moudro z jeho úst jsme si pro vás schovali nakonec: ego přivedlo na mizinu více lidí, než bad beaty. Něco na tom bude, přátelé.